Kalendář akcí
 Jubilejní logo
 Anketa
Co bychom měli vylepšit v Koclířově?

Program
25%

Přírodní areál
19%

Ubytování
11%

Restauraci Fatima
30%

Klášterní cukrárnu
14%

MODLITBA KŘÍŽOVÉ CESTY s myšlenkami k jubileu Fatimy

  • Přidáno: 28.03.2017   |   271 čtení / zobrazení
KŘÍŽOVÁ CESTA s rozjímáním – jubileum Fatimy 1917-2017
Milada Urbánková

I. zastavení   Ježíš je odsouzen k smrti
(Vzpomínky sestry Lucie de Santos)
V hodinách poledního odpočinku vykládala moje maminka katechismus, hlavně v postní době.  Říkala  "Nechci se stydět, když vás pan farář bude zkoušet před velikonoční zpovědí.
 
Ježíš je odsouzen. Ne za krádež, ne za vraždu. Nevinně. Neobhajovali ho výřeční advokáti, ale co víc - neobhajoval se ani on sám. Divné, že? Když obviňuje někdo nás, hned se bráníme. A jak horlivě. Odpusť nám Pane, když někoho odsuzujeme a nauč nás, pokud jde o věci osobní, abychom dokázali mlčet
Smiluj se nad námi , Ježíši                 Smiluj se nad námi
 
II. zastavení    Ježíš přijímá kříž
Znala jsem tedy utrpení Krista Pána jako jiné příběhy, a protože stačilo, abych slyšela vyprávět něco jen jednou a dovedla jsem to opakovat se všemi  podrobnostmi, začala jsem svým malým přátelům vykládat obšírně historii našeho Pána.
 Když má sestra šla kolem nás a viděla, že máme v rukou kříž, vzala nám jej, pokárala mě a řekla, že nechce, abychom sahali na posvátné věci.
 
Ježíš přijímá kříž a nenadává, nestěžuje si. Úžasný důkaz toho, že je možné nést kříž mlčky. Dej nám, Pane, sílu, ať dokážeme přijmout každý kříž, který nám nabízíš. Ať pochopíme, že právě bolest může být projevem lásky.
 Smiluj se nad námi, Ježíši                              Smiluj se nad námi
 
III.zastavení    Ježíš padá poprvé pod křížem
Hyacinta brala oběti za obrácení hříšníků tak vážně, že si nenechala ujít žádnou příležitost. Děti z rodin z Moity chodily žebrat po domech. Potkali jsme je jednoho dne, když jsme hnali ovce. Když je Hyacinta spatřila, řekla: "Dejte těm chudákům naši svačinu za obrácení hříšníků." A běžela jim svačinu dát. Odpoledne mi řekla, že má hlad.  Bylo tam několik  dubů a buků, ale Hyacinta přišla s nápadem, že bychom mohli jíst bukvice.
 
Kristus upadl. A zase se zvedl a šel dál. Dej nám, Pane, sílu, ať dokážeme uskutečňovat slova. Chci, a proto mohu.
Smiluj se nad námi, Ježíši                            Smiluj se nad námi
 
IV. zastavení        Ježíš potkává svou matku
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti, neboť svým křížem jsi vykoupil svět 
Moje matka nevěřila, že se mi Panna Maria zjevuje a tím se stále více trápila. Proto vynaložila  veškeré úsilí, aby mě donutila k doznání , že jsem lhala. Jednou ráno mě zavolala a řekla, že mě zavede na faru: "Až tam přijdeš, poklekneš, řekneš, žes lhala a poprosíš za odpuštění." Když jsme šly kolem domu mé tety, maminka se u ní na chvíli zastavila. Využila jsem té příležitosti a vyložila jsem Hyacintě, co se děje. "Řekla: Jdu hned zavolat Františka, půjdeme ke studni a budeme se modlit. Až se vrátíš, přijď tam za námi.
 
Maria se setkává se synem. Nebyl čas na nějaká slova, stačil jistě pohled z očí do očí. Lidé, kteří se mají hodně rádi, si toho moc říkat nemusejí. Odpusť nám, Pane, že často moc diskutujeme, místo abychom víc milovali.
Smiluj se nad námi, Ježíši                              Smiluj se nad námi
 
V. zastavení     Šimon pomáhá Ježíši nést kříž
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti, neboť svým křížem jsi zachránil svět 
Po návratu jsem běžela ke studni, oba dva tak klečeli a modlili se. Sotva mě spatřili, přiběhla Hyacinta, objala mě a ptala se, jak jsem pochodila. Vyprávěla jsem jim to. Nato řekla: "Vidíš? Nemusíme mít z ničeho strach. Ta Paní nám pořád pomáhá, má nás tolik ráda.
 
"Neste břemena jeden druhého, abyste naplnili zákon Kristův." Je to jasné. Ale člověku se nechce, váhá, přešlapuje, počítá, co by musel dát a co by dostal. Co bychom dělali na místě Šimona z Cyrény? Nesli bychom ochotněji Kristův kříž, když kříž svých bližních se nám nést nechce? Asi těžko. Pane, dej nám odvahu, abychom se k Tobě dokázali hlásit v těžkých situacích a nesli kříž s Tebou
Smiluj se nad námi, Ježíši                                         Smiluj se nad námi
 
 
VI. zastavení      Veronika utírá Ježíši tvář
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti, neboť svým křížem jsi zachránil svět. 
Když jsme odmítali prozradit tajemství byli jsme dány do vězení. Rozhodli jsme se, že se pomodlíme růženec. Hyacinta vzala medailonek, který nosila na krku, požádala jednoho vězně, aby jej pověsil na hřebík na zdi a klečíce před tímto medailonkem jsme se začali modlit. Vězni se modlili s námi, jak dovedli, aspoň si klekli.
 
Podaná rouška. Měl tento projev Veroničina soucitu vůbec význam v průběhu křížové cesty? jistě měl. Byl to jasný a prostý důkaz víry. Odpusť nám, Pane, náš strach přihlásit se rozhodně k Tobě. Dej nám sílu, ať svým životem říkáme: Jsem tady, věřím, jsem ochotný dokázat Ti svoji lásku.
Smiluj se nad námi, Ježíši                                      Smiluj se nad námi
 
VII. zastavení   Ježíš padá  pod křížem podruhé
A opravdu, vesničané nás nenechávali na pokoji. Hledali nás, vyzvídali a vyprávěli prostosrdečně o svých starostech a tísních. Hyacinta je srdečně litovala, zvláště, když šlo o nějakého hříšníka. Tu pak říkala: "Musíme se modlit a přinášet Našemu Pánu oběti, aby se ten ubožák obrátil a nepřišel do pekla.
 
Král padá do špíny opovržení a nenávisti. Lidská neláska ho opět srazila k zemi. My klesáme také. Následkem své nedůstojnosti, lenosti. Odpusť nám, Pane, naše pády a pomoz nám vstát.
Smiluj se nad námi, Ježíši                                     Smiluj se nad námi
 
VIII. zastavení   Ježíš napomíná jeruzalémské ženy
V naší vsi byla jedna žena, která nám nadávala, kdykoliv nás viděla. Jednou jsme ji potkali, když vycházela z hospody, nebyla chudák plně při sobě, a nespokojila se tentokrát jen nadávkami. Když skončila, řekla mi Hyacinta: "Musíme prosit Pannu Marii a přinést oběti za obrácení této ženy. Říká tolik hříchů, že přijde do pekla, když se nevyzpovídá. A aniž by si pomyslila na to, že by ji mohl někdo vidět, zvedla oči k nebi a modlila se. Ta žena se potají na ni dívala a později řekla mé matce, že to Hyacintino chování na ni tak zapůsobilo, že nepotřebuje žádného jiného důkazu o pravdivosti zjevení. A od této chvíle nejenom že nám už nenadávala, ale pořád nás prosila, abychom se za ni k Panně Marii modlili, aby jí byly odpuštěny hříchy.
 
Všichni lidé na celém světě, ať jsou mladí nebo staří, bohatí nebo chudí, pláčou. Pláčou z radosti, ze vzteku, ze žalu. Dej, Pane, ať se nestydíme za soucit, a dej, ať na druhé straně nejsme příliš citliví. Prosíme Tě o dar rozvahy, rozumu a odvahy.
Smiluj se nad nám , Ježíši                                                    Smiluj se nad námi
 
IX. zastavení   Ježíš padá potřetí pod křížem
Jednoho dne nás potkala chudá žena, poklekla před Hyacintou a prosila ji, aby ji vyprosila od Panny Marie uzdravení z ošklivé nemoci. Když Hyacinta viděla tu ženu před sebou na kolenou, dojalo jí to a vzala ji za třesoucí se ruce, aby ji zvedla. Viděla však, že jí k tomu nestačí síly, tak si také klekla a pomodlila se s tou ženou Zdrávas Maria. Po nějaké době se žena vrátila, aby Panně Marii za uzdravení poděkovala.
 
Král chudých padá znovu. Je člověkem opravdu do detailu, není ušetřený ani tělesné slabosti. Pane, dej, ať věříme, že jen málo vítězství je získáno silou, ale většinou naopak takovými  zbraněmi, jako je sebezápor, pokora, obětované utrpení.
                                                                      Smiluj se nad námi, Ježíši                           Smiluj se nad námi
 
 
X. zastavení   Ježíš zbaven šatů
Konečně přišel den, kdy Hyacinta musela jít do nemocnice. Trpěla tam opravdu hodně. Říkala: "Trpím tak ráda z lásky ke Kristu Pánu a Panně Marii, abych jim udělala radost. Mají velmi rádi ty, kdo trpí za obrácení hříšníků.
 
Chudému z nejchudších vzali i šaty. Svět dal na svoji misku vah mnoho: ponížení, rány důtkami, kříž. Ale Kristova miska vah klesla níž. Vždyť závažím je zde láska. Pane, pomoz nám být chudými, ať nelpíme na majetku, slávě, úspěchu.
Smiluj se nad námi, Ježíši                                  Smiluj se nad námi
 
XI. zastavení Ježíš přibit na kříž
Po nějaké době se Hyacinta  vrátila domů s velkou otevřenou ránou v prsou, kterou bylo nutno denně obvazovat. Hyacinta to snášela bez naříkání, bez nejmenší známky nevole.  "Přináším i tuto oběť za hříšníky", říkala odevzdaně.   "Kdybych tak mohla jít do Cabeku a pomodlit se v naší jeskyni růženec !
K tomu však už nemám sil. Až půjdeš na Cova da Iria, pomodli se za mne. Já se tam už jistě nikdy nedostanu", řekla v slzách.
 
Naučili jsme se slovo "bolest"  skloňovat ve všech pádech.  Co bolelo Krista víc při přibíjení na kříž? Rozbité tělo nebo rozdrcené srdce? Pane, dej, ať jsem ochotni dát všechno svoje utrpení za vítězství církve.
Smiluj se nad námi, Ježíši                         Smiluj se nad námi
 
XII. zastavení Ježíš na kříži umírá
Panna Maria navštívila Hyacintu znovu. Hyacinta mi o tom vyprávěla: "Řekla mi, že půjdu do Lisabonu do jiné nemocnice, že už neuvidím ani tebe ani rodiče. Že tam budu hodně trpět a pak že tam umřu. Nemám však mít strach, přijde pro mne a vezme si mě do nebe." !Už tě neuvidím. Prosím tě, modli se hodně za mne, protože zemřu načisto sama.
 
Smrt. Konec nebo začátek? Pro křesťana konec na zemi, ale začátek setkání s Otcem. Pane, prosíme o sílu v hodině smrti.  Ať místo strachu nastoupí radost z těšení na setkání s Tebou.
Smiluj se nad námi, Ježíši                              Smiluj se nad námi
 
XIII. zastavení  Ježíš je položen do klína své matky
Když byla její matka rozesmutnělá, že je tak nemocná, řekla: "Nebuď smutná, maminko, jdu do nebe. Tam se budu za tebe hodně modlit. Jednou mi Hyacinta řekla: " Nechci, abys někomu říkala, že trpím, ani mamince ne, protože nechci, aby byla smutná."
 
Ježíš je položen do klína své Matky. Do téhož klína, na kterém ho chovala, když byl malý. Prosíme Tě o to, Pane, abychom mohli jednou umírat uprostřed svých bližních.
Smiluj se nad námi, Ježíši                                       Smiluj se nad námi
 
XIV. zastavení  Ježíš položen do hrobu.
Konečně přišel den odjezdu do Lisabonu. Rozloučení bylo srdcelomné. Dlouho mě držela kolem krku a říkala v pláči:  "Už se nikdy neuvidíme! Hodně se za mně modli, až do chvíle, kdy půjdu do nebe. Pak budu tam  nahoře prosit za tebe.
 
Dav mu volal "hosana" , potom "ukřižuj" . Pár nejbližších ho nyní pohřbívá. Bez obřadu, tajně. I to je smutná předehra, skládající se z bolesti a útrap, předehra k velkolepému vítězství. Dej, Pane, ať zde na zemi překonáme všechny překážky a jednou se s Tebou setkáme.
Smiluj se nad námi, Ježíši                         Smiluj se nad námi